Postel na míru

Když se nám narodila první dcera, v porodnici na nadstandardním pokoji nám půjčili monitor dechu. Ačkoliv je to již více než osm let, stále si vybavuji ten pocit, kdy jsem jako naprosto vyčerpaná a po náročném porodu nesebevědomá máma koukala na ten malinký uzlíček v průhledné “vaničce” a sledovala, jestli dýchá. 

Tolik jsem se o ni bála. Bála jsem se jí dotknout, vzít si ji do náruče, přebalovat ji, nechat ji samotnou. Bála jsem se zavřít oči a spát. Bála jsem se, že zase začne brečet a já nebudu vědět, jak ji pomoci. Trvalo to ještě několik nekonečně dlouhých dní, než jsem se sama se sebou opět spojila, než jsem po malých krůčcích nacházela své ztracené mateřské sebevědomí. Bylo to postupné, ale velmi krásné sbližování.

A také si pamatuji téměř jako by to bylo dnes, když jsem si ji poprvé vzala na noc do naší postele. Už jsem měla dost vstávání ke kojení. Už jsem ji nechtěla mít od sebe tak „daleko“ a vnímat při tom, že je neklidná. Když jsem si ji jednou v noci přitulila k sobě, najednou jsem cítila, že je to přesně ta blízkost, kterou obě potřebujeme. Dcerka s námi spávala do pěti let. Když jí byly necelé dva roky, narodila se nám doma druhá dcera, která s námi v posteli byla hned od první noci. Miminko spávalo vedle mě, uprostřed já s manželem a na druhé straně prvorozená.

Měli jsme hodně velikou postel, respektive tři postele (a z toho jednu manželskou) přiražené vedle sebe. A spalo se nám sladce…

Společné spaní v jedné posteli skýtá řadu výhod. Ale zároveň je opředeno i mnohými mýty. Pojďme si je tedy nyní přiblížit.

Výhody společné spánku:

– děti se cítí v bezpečí, spávají obvykle klidněji
– děti se sladí s vaším dechem a jste pro ně živoucím monitorem dechu
– podporujete častý fyzický kontakt
– bezplenková komunikační metoda se praktikuje v noci velmi snadno, signály od dítěte jsou jednoznačné
– kojení v leže je velmi pohodlné: nevstáváte, jen vytáhnete z noční košilky prso a můžete spát dál

Zásady bezpečnosti:

– s dětmi v posteli nemůžete spát, pokud jste pod vlivem drog, alkoholu nebo psychofarmark
– dítě nenechávejte pevně uvázané v zavinovačce, potřebuje volný pohyb
– nemějte v posteli velké polštáře
– na noc si nenechávejte šperky
– ujistěte se, že dítě nemůže na kraji postele spadnout nebo propadnout do díry mezi postelí a zdí či postelí a přiraženou postýlkou

baby-22194_1280

 

5 NEJVĚTŠÍCH OTÁZEK KOLEM SPOLEČNÉHO SPÁNKU

1. Nebude nám to nepohodlné?

Zvolíte-li vhodnou velikost postele nebo budete kreativně improvizovat a pro všechny připravíte dostatek místa, je společné spaní velmi pohodlné. Často se používá tzv. “balkon”. Je to klasická dětská postýlka, která se přisune k manželské posteli a odstraní se jedna strana se zábranou. Je však třeba zkontrolovat, zdali to nenaruší stabilitu postýlky.

Takto si vytvoříte prostor, kde dítě může spát, ale nejsou mezi vámi žádné zábrany a během noci se pohodlně může překoulet směrem k vám na kojení nebo když se chce mazlit. Zároveň máte vy manželskou postel pro sebe, pokud právě potřebujete více místa. Je ale důležité, abyste se společným spánkem souhlasili oba dva.

2. Nebudeme se navzájem všichni rušit?

Někdy se rodiče bojí, že bude miminko rušit v noci další sourozence či partnera. Obvykle trvá jednu až tři noci, než si všichni zvyknou na noční zvuky miminka a kdy je může miminko více budit. Ale po pár nocích si všichni zvyknou a spávají klidně. Miminko probudí jen maminku, která může velmi rychle a pohodlně reagovat na jeho potřeby. Nejčastěji to bývá noční kojení.

Veliká výhoda společného spaní a maminčiny rychlé reakce je absence dětského nočního pláče. Obvykle se žena probudí jen menšími signály od dítěte – vrtěním nebo menším kňouráním, a proto málokdy musí děťátko opravdu začít nahlas plakat, aby bylo vyslyšeno.

3. Maminka si dá pozor, aby dítě nezalehla, ale co táta?

Ženy reagují na dítě velmi citlivě. A ani miminka nejsou hadrové panenky. Pokud se jim nelíbí, že na nich máte dlouho položenou ruku a již je to tlačí, začnou se vrtět, kopat nožičkama a nás tím probudí, upravíme svoji polohu a můžeme spát dál.

Muži si na miminka také velmi rychle zvyknou, jestliže spí vedle sebe. V noci většina mužů dokáže i přes pláč dítěte a noční hluk spát velmi klidně a tvrdě. Což je dobře, protože můžeme být všichni v jedné posteli a přesto muž vstane ráno odpočatý do práce. Ale jsou noci, kdy si maminka chce více odpočinout, případně u starších dětí s nimi v posteli už ani ležet nemusí. Ale když dostane děti do péče na noc táta, velmi citlivě reaguje na jejich potřeby také. Dětské signály ho také probudí a jeho spánek se stane lehčím.

4. Nebudeme dítě rušit při sexu? Nebo ono nás?

Intimita rodičů je v některých rodinách tabu. Ale když se podíváme do nedávné minulosti či domorodých kultur, kde spává několik generací či několik rodin v jednom společném prostoru, sexuální život je tam projevem zdravého a fungujícího vztahu. I na děti působí vaše milování uklidňujícím, bezpečným dojmem. Děti se naladí na energii, kterou vyzařujete, a moc dobře cítí, že máte radost, že cítíte potěšení a lásku a že je vše v pořádku. Můžete se tedy milovat klidně v jedné místnosti, pokud děti spí, a nerušíte je.

A kdyby se náhodou probudily, jen je uklidníte a vyčkáte, až usnou. Můžete samozřejmě ale využít i jiné místnosti a místa ve vašem domově. Můžete být více kreativní a neomezit váš milostný život jen na manželskou postel v ložnici. A samozřejmě můžete využít i jiné časy, než jen noční hodiny, kdy obvykle býváme již hodně unavení. Můžete se milovat ráno, během dne, když děti hlídá babička nebo když zrovna po obědě spinkají. Hrajte si a užívejte intimní život, ať máte děti jakkoliv velké a ať už s nimi spíte v posteli či nikoliv.

5. Bude s námi spát do puberty?

Nejčastější otázka na společné spaní je přesně tato – a kdy odejdou spát do vlastní postele? Odpověď na ni je ovšem prostá – až si sami řeknou. Tak jako v mnoha jiných oblastech, můžeme nechat odpověď na dětech. Ony nám to velmi často neřeknou přímo, ale různými signály naznačí. Obvykle odchází do své vlastní postele či pokoje během druhého až pátého roku. Děti začnou vyžadovat své vlastní prostory a místa, kde jim nikdo nezasahuje. Svoji poličku, stůl a poté i postel. Místa, která patří jenom jim.

A jakmile začnou tato místa vyhledávat a pečovat si o ně, můžeme jim postupně vlastní postel nabízet. Pro některé děti je nejlepší, když dostanou celý vlastní pokojíček a na některé děti je lepší jít postupně. Nejdříve dál ležet vedle sebe, ale z postele přiražené u manželské postele již dítě k vám na noc nepřelézá. Domluvíte se, že se jen držíte za ruku nebo ho hladíte, pokud potřebuje. Pak můžete postel odsunout někam dál od vaší manželské postele, ale stále zůstáváte v jedné místnosti. A až jako další krok, když je dítě připravené, se odstěhuje do vlastního pokoje.

child-428377_1280

3 TIPY Z NAŠÍ LOŽNICE

V noci se projeví nejistota

Stává se, že i děti, které již spaly ve svém vlastním pokoji, chtějí najednou zase spát u vás. Hledají u vás opět bezpečí a jistotu. Děti se vrací do postele, když cítí napětí během dne – při přechodu do školky, do školy nebo při partnerské či jakékoliv krizi a stresu, který je ve vzduchu. Nemusíte to ani před dětmi řešit, ale ony moc dobře poznají, že se “něco děje” a reagují na to zvýšenou potřebou bezpečí a ujištění.

V takové dny si děti do postele můžete zase vzít, ale je dobré řešit tu hlubokou a pravou příčinu. Pokud uznáte za vhodné, je dobré dětem vysvětlit, co se děje, aby nebyly v nejistotě. Můžete je uklidňovat a dávat jim pocit bezpečí i během dne. Můžete je zase začít nosit, více se mazlit, masírovat, trávit s nimi čas, koupat se společně ve vaně apod. Během pár dní se opět vrátí spát do své postýlky.

Partneři spí vedle sebe

Je pohodlné dát miminko doprostřed mezi vás, protože nemusíte řešit žádné bezpečností opatření. Ale je potřeba myslet na to, že dlouhodobě pak dítě postavím do role “zábrany” mezi vámi. Děti začnou být více žárlivé, nechtějí, abyste si dávali polibky a drželi se za ruce. Odtahují vás od sebe a stojí (leží) mezi vámi. Pro partnery je výrazně lepší, když spí vedle sebe, když se letmo v noci dotýkají, protože se vylučují hormony (oxytocin aj.) a naše těla spolu komunikují. Stejný důvod, s jakým chceme spát společně s dítětem vedle sebe, platí i pro partnery.

Uspávání dítěte, když plánujeme noční milování

Aneb nemožná mise. Uspávám-li dítě a mám v hlavě plány na večer – co vše chci ještě stihnout uklidit, uvařit, udělat do práce anebo co plánujeme s partnerem – to dítě cítí a ruší ho to. A pro milování to platí opravdu extrémně. Pokud dítě vnímá, že se něco zajímavého v noci chystá, má vykulené oči, ovládá spánek a čeká, co se tedy bude dít.

Radostně leze po posteli, koulí se kolem vás, dloube vás do obličeje a je celé netrpělivé. Rozhodně pak není zrelaxované a připravené na spánek. Zatímco my po půl hodině, hodině, nebo dvou hodinách uspávání jsme čím dál naštvanější a zuřivější. Při uspávání dětí je nejlepší dát si čas na meditaci, zklidnění. Ležet vedle dítěte a zaměřit pozornost jen na něj, hladit ho nebo mu zpívat. A případně zkusit nemyslet vůbec na nic, vyprázdnit hlavu, projít si zážitky ze dne, zhluboka dýchat, uklidnit se.

Krásné klidné noci vám přeji 🙂

baby-1151348_1280

Chcete-li se inspirovat, jak uspávat dítě bez stresu a nestrávit tím celý večer, čtete Průvodce zdarma ZDE. Jak může vypadat rodinná postel? Tipy najdete v naší fotogalerii.

Autor textu: Lucie Harnošová

Komentáře

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.